Tato metoda zpracování pochází z Etiopie, ale dnes se s ní nejčastěji setkáváme u výběrové brazilské kávy. Vyžaduje totiž specifické podmínky potřebné k dostatečnému a rychlému vysušení kávovníkových plodů. Přírodní sušení však může vést k nekonzistentním chuťovým vlastnostem. Nicméně, mnoho odborníků věří, že tento nejstarší způsob zpracování má potenciál vytvořit tu nejkvalitnější kávu s výborným aroma a sladkou chutí.
Samotné sušení kávovníkových třešní trvá cca deset až třicet dnů. Třešně musí být vždy zbaveny nezralých plodů, větviček a listů. Suší se vcelku, včetně dužniny a slupky. Využívají se k tomu betonové podlahy, nebo africké postele, které jsou vyvýšené a umožnují lepší proudění vzduchu, což celý proces sušení urychluje. Třešně se musí pravidelně obracet, aby se předešlo plísním a hnilobám. Často se používají i mechanické sušičky, který celý proces zjednodušují. Po vysušení se třešeň změní na scvrklé ovoce, dužnina je pak odstraněna tzv. suchým mlýnem a zůstanou pouze zrna, která se následně rozdělují podle kvality.
Suchá metoda je oproti mokré metodě nenáročná na vodu, proto je zpravidla využívána v sušších oblastech, kde není přístup k většímu množství vody.