Historie kávy je velmi, skutečně velmi dlouhá a také se k ní váže nejedna legenda. Pokud si i vy rádi dopřáváte kávu, pak čtěte dál. Třeba nakonec znalostí některých historických faktů leckoho oslníte.
Co praví legenda?
Podle jedné z etiopských legend byla káva objevena pastevcem jménem Kaldi. Všiml si, že kozy, které pásl, pojídají plody, které na kávovém keři rostly. A tak si řekl, že když mohou kozy tyto plody jíst, zřejmě nebudou jedovaté. O své poznatky se podělil s místním mnichem, který následně z oněch plodů připravil horký nápoj. Když se ho poprvé napil, zjistil, že má více energie než jindy a že večer vůbec nemůže spát. Účinky kávy si nenechal pro sebe a brzy se tento nápoj začal šířit po celém světě.
Arabové si své bohatství chtěli nechat pro sebe
Kávovníky se dnes pěstují na americkém, asijském a africkém kontinentu. Z Afriky se káva rozšířila do Arábie společně s přivlečenými otroky. Odtud se šířila do Saúdské Arábie a Jemenu. Právě v poslední jmenované zemi se začaly kávovníky kultivovat a to už v patnáctém století. O století později už byla káva dostupná i v Persii, Egyptě, Turecku a Sýrii. Zároveň v Jemenu začaly vznikat první kavárny, v nichž se lidé scházeli, aby si hořký horký mok dopřáli a popovídali si při popíjení s přáteli nebo poslouchali hudbu. Arabům káva přinášela tučný zisk, a proto zakázali kávová zrna exportovat dále do světa.
Ač se ale Arabové snažili, seč jim síly stačily, kávová zrna před expanzí stejně neochránili. V roce 1616 Nizozemci získali plodná kávová zrna a rozhodli se vypěstovat v Indii vlastní kávovníky. Holanďané dovezli kávu i na Srí Lanku a do Indonésie. Z těchto holandských kolonií pak byla káva distribuována po celé Evropě. A dokonce se Holanďané postarali i o rozšíření kávy v Jižní Americe. V roce 1718 dovezli kávovník do Surinamu. Do samotných Spojených států amerických se káva dostala přibližně v polovině sedmnáctého století.
Itálie jako kolébka kaváren
První Evropané měli šanci ochutnat kávu v šestnáctém století. Tady se ale nesetkala jen s pozitivními ohlasy. Někteří lidé kávu považovali za ďáblův nápoj a odmítali ji konzumovat. Když se ale papež Klement VIII. rozhodl kávu ochutnat, aby se přesvědčil, zdali jde skutečně o počin nejhlubšího zla, zjistil pravý opak. Káva mu natolik zachutnala, že ji začal velebit. A jestli může pít kávu sám papež, proč by nemohli i ostatní, že? V tu chvíli se z kávy stal i v Evropě oblíbený nápoj a netrvalo dlouho a vznikly i na tomto kontinentě první kavárny. Ta úplně první se otevřela v roce 1683 v italských Benátkách.
Které druhy kávy znáte?
Jak je známo, dnes nemáme jen jeden druh kávy. Zatímco v počátcích objevení kávy se kávová zrna žvýkala, o něco později se začala zrna pražit. Ovšem úplně první espresso, jak ho známe dnes, vzniklo až v roce 1901 v Itálii. A vynalezl ho továrník Luigi Bezzera, který nejrůznějšími pokusy přišel na to, že při přípravě kávy hraje tu nejdůležitější roli správný tlak a teplota. Díky tomu sestavil i první kávovar. Kromě espressa si ale také můžete připravit nebo si v kavárně poručit:
- espresso doppio - jde o dvojité espresso a mívá objem 60 až 70 ml
- ristretto - je menší než espresso a zároveň je sladší a o něco kyselejší; nezapomeňte na to, že piccolo neexistuje, piccolo je vždy a pouze ristretto
- lungo - pokud nechcete kávu vypít na dva `srky`, objednejte si v kavárně lungo; jde o espresso dolité horkou vodou v poměru 1:1
- americano - americano je velká horká černá káva; jeho základ tvoří espresso, které je dolité horkou vodou, přičemž na jeden díl espressa připadá cca pět dílků vody
- au lait - představuje kávu s mlékem; může jít o espresso s mlékem nebo filtrovanou kávu s mlékem, přičemž obě ingredience tvoří poměr 1:1
- macchiato - macchiato je espresso s mikropěnou
- caffè latte - je jedním z nejoblíbenějších druhů káv; připravuje se v objemu 2,5 dl a skládá se z espressa a našlehaného mléka
- cappuccino - cappuccino je menší než caffè latte; zpravidla se připravuje o objemu 150 až 180 ml a opět ho tvoří cappuccino s mlékem, respektive mikropěnou
- flat white - tento druh kávy mají rádi hlavně takzvaní hipsteři; připravuje se z dvojitého espressa doplněného trochou mléka a mléčné pěny
- mocha - je oblíbené především u milovníků čokolády; caffè latte je doplněno čokoládovým sirupem či kakaovým práškem
Toto jsou základní druhy kávy, s nimiž se setkáte prakticky v téměř každé kavárně. Existují ale i speciální druhy kávy, o kterých jste možná nikdy předtím neslyšeli.
- bicerin - tato káva vznikla v italském Turíně a tvoří ji espresso, horká čokoláda a našlehané mléko; někdy se podává s vrstvou šlehačky
- con panna - už jste ochutnali espresso ozdobené šlehačkou, skořicí a toppingem s vaší oblíbenou příchutí?
- breve - tu si oblíbili hlavně Američané, kteří mléko v caffè latte nahradili smetanou
- corretto - espresso se dochucuje brandy nebo grappou
- demi-cream - když se smíchá espresso se smetanou v poměru 1:1, vznikne demi-cream
- galao - galao pochází z Portugalska a podává se ve vysoké sklenici v poměru 1/4 espressa a 3/4 našlehaného mléka
- freddo - vychlazené espresso se vyšlehá do husté pěny a podává se s mlékem nebo čokoládou či karamelem
- marocchino - opět jde o espresso, případně ristretto s mléčnou pěnou a přidanou čokoládou, dokonce se do marocchina občas přidává i Nutella
- raf - Rusové si rádi pochutnávají na nápoji složeného z espressa, vanilkového cukru a smetany
- romano - klasické espresso je doplněno o citrónovou kůru nebo citrónovou šťávu; romano rozhodně není nápoj pro každého
A nesmíme opomenout ani oblíbené kávy našich babiček a prababiček. Těmi byly především vídeňská káva, sestávající z turecké kávy zalité šlehačkou (často bohužel ve spreji), a také irská káva, kterou opět tvoří turek, dále whiskey a spousta šlehačky.