A teď nemáme na mysli pěstování kávovníku doma. Ten si samozřejmě také můžete vypěstovat, ale pořád to nejspíš bude jenom okrasná rostlina pro potěchu oka a duše. My vám prozradíme, jak se pěstují kávovníky, které naopak potěší i vaše chuťové buňky.
Trpělivost kávu přináší
Kávovník je strom, který dorůstá až do výšky třinácti metrů, samozřejmě záleží na druhu. Pokud je kávovník pěstován na plantážích, takové výšky rozhodně nedorůstá. Jednotlivé rostliny se udržují ve výšce maximálně tři metry. Plody se tak sbírají mnohem jednodušeji, než kdyby pro ně plantážníci museli šplhat do větší výšky. Než ale ze semínka vzejde skutečná rostlina, trvá to přibližně osm měsíců. Ta se pak vysadí na plantáž a roste přibližně dva až šest let, než začne plodit. Jakmile ale plody, malé kuličky zčervenají, sklizeň může začít. Kávovník má ale také květy, ty se ovšem otevírají jen na několik málo dní v roce. Voní obdobně jako jasmín a tvoří je patnáct miniaturních kvítků měnících barvu, někdy jsou žluté, jindy červené. Uvnitř plodů se nacházejí dvě semena.
Rozdíly mezi severní a jižní polokoulí
To, jak často rostlina kvete, záleží na intenzitě dešťů a také na dalších klimatických podmínkách. Arabica obvykle vyžaduje teplotu mezi sedmnácti až dvaceti čtyřmi stupni Celsia, robusta, aby se jí dařilo, potřebuje ještě větší teplo, cca dvacet čtyři až dvacet devět stupňů. Samotná kvalita kávy se odvíjí nejenom od teploty, ale i slunečního svitu, zavlažování i způsobu sklizně. Jeden kávovník je ovšem schopný vyplodit pět až osm kilogramů kávových plodů. To ale ještě nejsou kávová zrna. Ta se z plodů teprve získávají a z tohoto množství jich budete mít maximálně dva kilogramy. Doba samotné sklizně se liší v závislosti na zemi, kde se kávovníky pěstují. Na horní polokouli se obvykle sklízí od září do konce prosince, na jižní polokouli od dubna do srpna. V zemích ležících na rovníku se káva sklízí po celý rok, bez ohledu na to, jaký je zrovna měsíc.
Plody se zpracovávají třemi způsoby:
- suché zpracování
- mokré zpracování
- metoda zvaná honey
Suché zpracování patří mezi staré metody zpracování kávy. Plody se suší na slunci na betonové či kamenné podlaze nebo na rohožích. Až se plody vysuší, posbírají se semena. Sice jde o velmi levné zpracování kávy, ale na druhou stranu je extrémně časově náročné.
Mokré zpracování je považováno za moderní metodu, neboť se nestává tak často, že by byla semena při zpracovávání znehodnocována. U této metody se semena získávají zamokra, tedy není potřeba plody v začátku procesu sušit. Semena se strojově zbaví dužiny a pak putují do fermentačních betonových nádrží, v nichž kvasí. Nakonec se káva vypere a teprve pak se usuší a oloupe se na loupacích strojích. Získaná zrna se ještě uhladí, vyleští, samozřejmě také přeberou a vytřídí a nakonec se přesypou do jutových nebo sisalových pytlů, z nichž jeden váží šedesát až sedmdesát kilogramů.
Honey metoda kombinuje oba předchozí postupy. Plody jsou ze všeho nejdříve zbaveny vnější slupky a pak se i s dužinou suší. Při dosažení vlhkosti okolo 13 % se kávové třešně zbaví slupky i dužiny a až následně se dosuší. Povrch kávy je lehce lepivý, podobně jako med. Káva je díky tomuto zpracování velmi sladká a svěží.
Káva připravená v pytlích putuje do celého světa a zbývá jen jedno jediné - upražit ji. V této fázi se mění chemická struktura kávy. Z pražení je ovšem nutné vytěžit maximum, aby káva byla co nejlahodnější. Každý pražič si vytváří určitý svůj profil, podle kterého kávu praží. Jde o kombinaci zkušeností, trpělivosti, poctivého dokumentování a zapisování a hlavně je důležité zvolit správnou teplotu a čas. A jak takový proces pražení vypadá?
1. Nejprve se do trychtýře pražičky nasype káva a zvýší se teplota. Barva kávy a její vůně je proměnlivá.
2. Proces pražení obvykle trvá okolo deseti minut, ale ne vždy se povede hned na první dobrou. Pražič proto upraží několik dávek kávy, od nejsvětlejší k nejtmavší variantě, z nichž vybere tu nejlepší.
3. Po upražení se kávová zrna chladí ve speciálním přístroji. Nakonec se nechávají dva dny odležet.
Ne vždy se musí kávová zrna pražit. I na českém trhu najdete takzvanou zelenou kávu, která se nepraží, ale také z ní lze připravit chutný nápoj. Navíc je ještě zdravější než klasická káva.