Káva a umění toho mají společného opravdu dost, přestože to tak na první pohled vůbec nemusí vypadat. A teď nemyslíme jen to, že u kávy mohou umělci načerpat inspiraci. Káva se do umění vkrádá i jinak. Kávou se dá totiž i malovat. A kávové ilustrace nejsou v dnešním světě vůbec nic neobvyklého.
Malovat kávou
Díky kávě můžete vytvořit skutečně překrásná dílka. Navíc díky ní dostávají nezaměnitelné odstíny hnědé, od světlé až po tmavě hnědou. Kávou mohou malovat začátečníci i pokročilí. Není to vůbec nic složitého. Stačí si třeba lžičku instantní kávy rozmíchat v troše vody. Čím více kávy a méně vody použijete, tím bude kávová barva tmavší. Je zapotřebí trochu experimentovat a vytvořit si odstín, který je pro vás tím pravým. Anebo si můžete vytvořit hned několik odstínů hnědé. Pak už jen stačí vzít klasický štětec na malování, akvarelový papír a můžete začít tvořit. Pokud hledáte vhodnou inspiraci, určitě se seznamte s díly španělského ilustrátora Nuria Salcedy. Ke své tvorbě využívá pouze hnědou tužku a kávu. Jen s těmito nástroji se dají vytvořit fascinující díla. Nebo se inspirujte u nigerijského malíře Ekeneho Ngige. Kávu zbožňuje natolik, že se rozhodl ji nejenom pít, ale také si jejím prostřednictvím vydělávat. Ale k tomu, aby začal malovat kávou, přišel opravdu jen velkou náhodou. Jednou mu na skicák ukáplo trochu jeho oblíbeného latté. Všiml si, že káva na papíře získává nezaměnitelný charakter a odstín, a tak namaloval svůj první kávový obraz. Dnes už nemaluje jinak.
Kavárny na obrazech slavných malířů
Jeden ze zakladatelů impresionismu Édouard Manet namaloval obraz s názvem V kavárně. Kavárny ovšem inspirovaly k tvorbě i mnoho jiných malířů. A nemusíme ani chodit příliš daleko. Třeba Bohumil Kubišta jeden ze svých obrazů pojmenoval Kavárna. Van Gogh zase namaloval obraz s názvem Noční kavárna. Jean-Léon Gérôme také namaloval obraz s motivem kavárny, ovšem té káhirské.
Bratři Mrštíkové využili kávu k vraždě
Není zapotřebí ale zůstávat jenom u malování, bez kávy by nejspíš nic nenapsal ani slavný francouzský spisovatel Honoré de Balzac, který údajně při psaní vypil až šedesát šálků kávy denně. A pak tu máme bratry Mrštíky a jejich divadelní hru Maryšu, která se stala vrcholem celé jejich tvorby. Maryša se zamiluje do Francka, ale otec pro ni má vyhlédnutého jiného ženicha - bohatého mlynáře Vávru, vdovce se třemi dětmi. Toho ale Maryša za žádnou cenu nechce, nakonec si ho ale přeci jen vzít musí. Vávra je víc doma než v hospodě a svou ženu týrá. S jejím otcem se dokonce soudí o věno. Otec chce, aby se Maryša vrátila domů. Ta mu ale nemůže odpustit, že jí sňatek s Vávrou domluvil. Její milovaný Francek se mezitím vrací z vojny a přesvědčuje Maryšu, aby s ním utekla. To ale Maryša také odmítá, neboť by tím způsobila své rodině hanbu. Vymyslí vlastní způsob, jak se Vávry zbavit - otráví ho jedem nasypaným do kávy. Ano, káva vskutku může inspirovat nejenom k nejrůznějším činům, ale i k více či méně smutným uměleckým dílům.
Mona Lisa z 267 litrů kávy
V roce 2009 dokonce vznikl obraz Mony Lisy ze šálků kávy. Umělci spotřebovali dvě stě šedesát sedm litrů kávy ve třech tisících a šest seti čtyřech šálcích. Obraz měřil šest metrů na šířku a čtyři metry na délku. Dílo vznikalo tři hodiny a k vidění bylo na Rocks Aroma festivalu v australském Sydney.
Kavárny s historií
Dodnes umělci - malíři, sochaři, spisovatelé, fotografové a jiní - vysedávají po kavárnách nad šálkem kávy a přemýšlejí o tvorbě své nebo jiných. Ve vídeňské kavárně Café Museum se scházelo spousty významných umělců, například malíř Gustav Klimt, spisovatel Karl Kraus nebo skladatel Franz Lehár. V pařížské Café Procope bylo možné potkat Denise Diderota, Voltaira, Victora Huga nebo Jeana-Jacquese Rousseaua. V pražské kavárně Slavia se zase rádi ukazovali Bedřich Smetana, Jan Zrzavý, Jaroslav Seifert nebo třeba Václav Havel.
Kavárna je místem, kde se vymýšlejí ty nejlepší věci a mnohá nejoceňovanější díla zde také vznikají. Kavárna a káva inspirují už několik staletí a dozajista tomu tak ještě dlouho bude.