Pro kávu, ostatně jako téměř pro všechno ostatní, co konzumujeme, platí, že nejlepší je konzumovat ji s mírou. Jedině tak z ní dostanete všechny tělu i mozku prospěšné látky. V opačném případě už možná pití kávy hraničí se závislostí. Jak nám káva prospívá a jak a čím ovlivňuje naše myšlení a paměť?
Které látky jsou ty prospěšné?
Káva obsahuje několik velmi účinných a tělu prospěšných látek. Patří mezi ně samozřejmě kofein. Kofein stimuluje centrální nervový systém a řadíme ho mezi psychoaktivní látky. Káva obsahuje i další zajímavé látky:
- kyselina chlorogenová: jde o takzvané polyfenoly, které mimo jiné regulují krevní tlak
- kafestol, kahweol: toto jsou látky, které obsahuje především filtrovaná káva; prospívají našim játrům a údajně také chrání naše tělo před různými tipy rakoviny; na druhou stranu nadměrná konzumace filtrované kávy může způsobit zvýšení `škodlivého` cholesterolu
- trigonellin: alkaloid zvaný trigonellin zase zabraňuje nadměrnému tvoření bakterií v dutině ústní a tak chrání naše zuby před kazem
Kofein a adenosin
Nyní se podíváme na to, jak káva působí na náš mozek. Kofein ovlivňuje adenosinové receptory. Právě adenosin je neurotransmiter nacházející se v mozku, který nám pomáhá rychle usnout a spát nerušeným spánkem. Neurony v mozku disponují speciálními receptory, na něž se adenosin naváže. A když se adenosin na neuron naváže, potlačí tím vzruchy a zpomalí činnost mozku. Jakmile se ho v mozku nahromadí více, cítíme se ospalí a unavení, například i během dne. A protože má kofein podobnou strukturu jako adenosin, naváže se na adenosinové receptory namísto adenosinu.
Jakmile vypijeme kofeinovou kávu, přestaneme ospalost cítit, protože má opačné účinky než adenosin. Náš centrální nervový systém je rázem stimulován a cítíme se nabití energií. Ovšem pouze krátkodobě. Kromě toho, že kofein zabraňuje únavě, má i mnoho dalších účinků. Zlepšuje nám náladu, snižuje reakční dobu, cítíme se díky němu bdělejší, jsme pozornější a lépe se soustředíme. Jenže čím víc kávy budeme pít, tím budou její účinky slábnout, až nakonec nemusí mít na náš organismus žádný povzbuzující efekt.
Káva ovlivňuje jen krátkodobou paměť
Výzkumy potvrdily i to, že kofein ovlivňuje naši paměť, ovšem pouze tu krátkodobou. Dosud nebyl publikován žádný věrohodný výzkum, který by potvrdil, že kofein povzbuzuje paměť jako takovou.
Konzumenti kávy si mohou snížit riziko vzniku Alzheimerovy choroby až o 65 %
Co ale některé výzkumy skutečně potvrdily, je, že pitím kávy můžeme předejít některým velmi vážným onemocněním, například Alzheimerově chorobě. Ta bývá nejčastější příčinou demence. Její příznaky se u pacientů obvykle objevují velmi pomalu, ale postupem let se nemoc výrazně zhoršuje. Bohužel dodnes nebyl vyvinut žádný lék, který by uměl Alzheimerovu chorobu vyléčit. Mezi hlavní příznaky tohoto onemocnění patří úplná nebo částečná ztráta paměti, ztráta kognitivních funkcí nebo výrazná změna chování. Občas může pacient lidi slovně nebo fyzicky napadat. Pitím přiměřeného množství kávy si konzumenti snižují riziko vzniku Alzheimerovy choroby až o 65 %.
A jak je to s Parkinsonovou nemocí?
Káva má vliv i na Parkinsonovu chorobu. Jde o nemoc postihující centrální nervový systém. Nervové buňky, které produkují dopamin, v mozku postupně odumírají. Tyto buňky jsou ale také důležité pro správné fungování svalů. Proto pacienti s tímto onemocněním často provází třes. Výzkumy v této oblasti přinesly přelomové zjištění. U lidí, kteří vypijí dva až tři šálky kávy denně, je riziko vzniku Parkinsonovy choroby o 29 % nižší než u lidí, kteří kávu s kofeinem vůbec nepijí. Kdo by si ale myslel, že když bude pít sedm šálků denně, riziko vzniku tohoto onemocnění si ještě sníží, pak bude od pravdy hodně daleko. Žádný další šálek už v tomto ohledu vliv nemá.
A co se s vaším mozkem stane ve chvíli, kdy budete pít kávu až příliš často? Některé z výzkumů prokázaly to, že konzumace velkého množství kávy u některých lidí může způsobit stres a úzkosti.